ZÁKLADNÍ FORMY CARVINGU
 RACE CARVING

Z této formy se Carving vyvinul - podobně jako většina historických stylů. Cílem závodníka je především dojet do cíle bez pádu  a vzápětí dojet tam co nejrychleji. Je totiž nesmyl být nejrychlejší na prvním či druhém mezičase a vzápětí opakovaně upadnout. Závodníci proto jako základní řešení stále volí postoj s dostatečnou rezervou ve stabilitě, tj. symetrické rozdělení váhy mezi obě lyže(spíš víc na vnější=větší stabilita) a mírný odklon trupu bez zbytečného transportu velkých hmotností z oblouku do oblouku. Jejich dovednosti, které mají vypracovány až do fáze tvořivého uplatnění,  jim potom dovolují účelovou modifikaci tohoto postoje „na obě strany“- tak jak je to pro ně aktuálně výhodné, respektive nutné (při kompenzaci chyby) to vše s motivací dostat se co nejrychleji do cíle
BASE-SPORT ( u nás ZÁKLADNÍ) CARVING

Base carving vychází tradičně z techniky Race Carvingu. Společným cílem závodníků, rekreačních i mnohých sportovních carvrujících lyžařů - je sjet dolů bez pádu, tj. u BASE- " bezpečně“. Rekreační carveři  budou spíše než motivaci „být dole co nejrychleji“ preferovat zážitky z hor, „polyžování“ se skupinou přátel…atd. Budou tedy také  logicky volit přirozenější, pohodlnější a především stabilnější postoj - mírně na palcové hraně vnější nohy a s mírným odklonem trupu, podobně jako závodníci, jen v menší rychlosti a zřejmě v méně dokonalém provedení.  Ukázky =<otevřít> (video, 400kB)

FUN CARVING

 

FUN CARVING je moderní svébytnou formou Carvingu, která se vyvinula po "revoluci v konstrukci lyží" cca před 10ti lety. V této formě je cílem carvera co nejvíce přiblížit pánev, trup či ruce ke sněhu. Z hlediska biomechaniky jde o náročné řešení pohybového úkolu, vyžadující poměrně velkou fyzickou připravenost a také odolnost fyzického aparátu lyžaře. Navíc toto řešení vyžaduje i velký cit pro dynamickou rovnováhu a zkušenost.  

Každá z uvedených forem Carvingu předpokládá určitou úroveň pohybových dovedností. Zkusme si říct, jak to dopadne, když začátečníka či mírně pokročilého lyžaře, implantujeme ze základního carvingu (bez získání dostatečných pohybových dovedností) násilně do podmínek podstatně náročnější formy RACE či FUN formy.

RACE                                                  

Pokud se ZAČÁTEČNÍK či mírně pokročilý lyžař pustí do skutečné závodní tratě – nebude to o  carvingu ale o smyku a plužení. Důvod? Chybí mu nejen všechny rozšiřující pohybové dovednosti závodníka, ale především: u těch základních(společných), se začátečník „potácí“ ve fázi generalizace, zatímco závodník je zvládá ve fázi tvořivého uplatnění, staví na nich podvědomě individuální řešení každého pohybového úkolu a to vše navíc podporují další rozšiřující pohybové dovedností. Že tuhle „past“ carvingovým principem začátečník nezvládne a pochopí každý snadno, že ? Horší je to u FUN !

FUN

Pro FUN Carving, bychom mohli předchozí odstavec klidně zkopírovat, neboť zatáčet cíleně v nejlabilnějším postoji, tj. – BALANCOVAT na vnitřní hraně vnitřní nohy, s vkloněným trupem v rotaci – je ještě obtížnější než technika RACE a závodníci toto řešení sami  používají jen částečně a většinou pouze při kompenzaci  chyby. Vklonění, rotace trupu a váha na vnitřní lyži vyžadují jak

  • zvládnutí základních pohybových dovedností alespoň na rozhraní diferenciace-automatizace,

  • tak další rozšiřující pohybové dovednosti, které lyžaři umožní citlivě ladit dynamickou rovnováhu v tomto nejlabilnějším postoji, který vůbec na lyžích existuje

  • navíc zde lyžař manévruje ve zbytečném rozsahu s velkou hmotností trupu, což přináší chyby.

Výše uvedené  navíc platí  jak na mírném svahu, tak na svahu prudším.

Nárůst obtížnosti u FUN proti řešení RACE carvingovému je právě v tom, že transport velkých hmotností přináší větší pravděpodobnost chyb a to  navíc v situaci, kdy lyžař balancuje na vnitřní hraně vnitřní nohy, čímž se podstatně sníží (při rotaci a vklonění úplně zmizí) rezerva ve stabilitě.                                       

 

Nicméně pro úzkou skupinu lyžařů směřující cíleně k FUN mohou platit specifika,

uvedená v Biomechanice.

 

ZÁVĚR:

 

Základem všeho jsou  cíle různých skupin lyžařů. U běžné populace rekreačních a sportovních lyžařů jsou  cílem především

·         zážitky spojené se zimou a pobytem na horách,

·         zážitky spojené s činností ve skupině,

·         zážitky z vlastní zdatnosti a zotavení a

·         v neposlední řadě i zážitky spojené se sportovní činností 

          (viz podrobně pedagogika).

Někomu prostě stačí, že

·         sjede bezpečně ten, který kopec s přáteli a

·         jiný se naopak bez branek či dotýkání sněhu rukama neobejde.

 

A proto zde máme i FUN, RACE a další možné formy.  

 

:)))